Finále ČP starších žákyň v Bílovci

Nejprve jsme se zalekli při zjištění, kam nás povede poslední finálové kolo ČP, ale nakonec jsme z Bílovce byli nadšeni. Cesta náročnější, ale tentokrát jsme jeli ve větším počtu, takže panovala dobrá nálada, kterou tvořila fajn parta. V sobotu nás čekal první zápas proti Lvům Praha. Podle výšky holek jsme usoudili, že to bude jednoznačná výhra pro ně, ale dali jsme jim zabrat a dovolili jim vyhrát až v tibreaku. Ale ten den pro nás dobrý pocit skončil. Holky byly bez nálady, bez nasazení, bez chuti hrát a to se pak špatně vede. Druhý zápas proti Bílovci přišla prohra. Sice bodově to nevypadalo tak zle, ale naše hra se nedostavila. Třetí zápas byla výhra pro nás v tibreaku, ale radost zůstala nejspíš v Jablonci a poslední zápas byl už jen nutností proti Pardubicím, které nás porazily v tibreaku. V neděli nás čekal nejslabší soupeř a to Benátky nad Jizerou. Pro prohře 2:0 jsme daly holkám prostor se rozhodnout, zda jet domů nebo změnit přístup ve hře, protože tohle už byla celkem potupa. Odebraly se do šatny a proti Děčínu nastoupily naprosto vyměněné. A i když jsme v tibreaku prohráli, tak jsme hráli naší hru, kterou umíme. Vrátila se radost ze hry, radost z každého bodu a bojovnost. Poslední zápas proti Tatranu byl trochu osobní. Holky měly jasný úkol…..vyhrát. Díky děvčatům z Turnova, která hrála ve stejné hale 3. finálovou skupinu, nám dopomohla svým fanděním k výhře 2:0. Domů jsme odjížděli s úsměvem na rtech a s celkovým 35. místem z 63 týmů.